Památky v Třeboni

Třeboňský zámek

Třeboňský zámek je jedním z největších zámeckých komplexů v České republice. Na jeho místě původně stával panský dvorec, změněný na tvrz a později kamenný hrádek, zmiňovaný poprvé roku 1374. Na místě gotického hradu bylo později vystaveno honosné renesanční sídlo významného rodu Rožmberků. Další mocný rod,

Schwanzenberkové, kteří Třeboň vlastnili od roku 1660, obohatili zámek barokními dostavbami na vnějším nádvoří. Zámek je obklopen nádherným parkem a hradbami.

Větší část třeboňského zámku dnes zaujímají depozitáře Státního oblastního archivu. Nachází se zde mimo jiné i rožmberský archiv, jeden z nejcennějších šlechtických archivů. Řada archiválií je uznána za kulturní památky; nejstarší uložená listina pochází z roku 1184.
Augustiniánský klášter. Při prohldce zámku můžete navštívit rožmberské či schwarzenberské interiéry, konírnu, psí kuchyni i kasematy.

Pár kroků od náměstí je kostel Sv. Jiljí

Tvoří uzavřený areál budov z okruhu městských zdí. Byl založen bratry z Rožmberka v roce 1367 pro kanovníky řádu sv. Augustina. Brzy po založení konventu byly postaveny hlavní klášterní budovy a kostel svatého Jiljí. Z původního kláštera si zachovala svou prvotní podobu ze 14. století v neporušeném stavu pouze křížová chodba s kaplí sv. Jana Křtitele, zatímco jeho patro bylo v pozdějších dobách několikrát změněno.

V roce 1785 byl klášter zrušen. Návštěvníci dnes mohou vstoupit pouze do kostela sv. Jiljí, který od konce minulého století nese rozšířený název na kostel Panny Marie Královny a sv.Jiljí, jehož zvláštností je dvojlodí, provedené zde poprvé v českých zemích. Gotickou klenbu podpírají čtyři štíhlé sloupy, stojící v podélné ose kostela. Koncem 14. století byl kostel vyzdoben tabulovými oltářními obrazy od Mistra Třeboňského a opukovou sochou Madony s děckem. Socha je v kostele dodnes a podle odborníků jde o jeden z nejkrásnějších výtvorů českého sochařství.

Brány do Třeboně

Do samotného centra Třeboně vedou tři hlavní cesty, které lemují mohutné brány.

• U kostela je brána Budějovická, vybudovaná v letech 1605 až 1611, přestavěna do nynější podoby na začátku 19. století.
• Na východní straně zase město střeží Hradecká brána, jejíž jádro pochází z 20. let 16. století, kdy se brána stala součástí zdokonaleného městského opevnění.

• Na jižní části města je Svinenská brána. Má obloučkové štíty a sgrafitovou výzdobu.
• Hned za ní je ještě jedna brána, Novohradská, vedoucí na hráz rybníka Svět. Ta byla vybudována v 16. století. Vjezd do brány je ve tvaru gotického lomeného oblouku, přístup k ní je z obou stran omezen hradební zdí.
• K Třeboni paří místní části Branná, Břilice, Holičky, Nová Hlína, Přeseka, Stará Hlína.

Schwarzenberská hrobka Třeboň

Schwarzenberská hrobka je hrobka rodu Schwarzenbergů v Třeboni, se nachází poblíž parku jihovýchodně od rybníka Svět, necelé 2 km od třeboňského Masarykova náměstí.

Založil ji Jan Adolf II. Schwarzenberg na podnět své manželky Eleonory Schwarzenbergové. Stavba začala roku 1874 a byla dokončena roku 1877. V hrobce je uloženo 26 rakví.

Popis Schwarzenberské hrobky

Hrobka je postavena podle vzoru italského Campa Santa. Je to dvoupodlažní budova ve tvaru pravidelného šestiúhelníku schodištěm v novogotickém slohu s monumentálním dvouramenným schodištěm a předsunutou věží. Schodiště vede ke vstupu do kaple Božského Vykupitele. Pod vstupem do kaple se nachází vstup do hrobky.

Samotná hrobka se nachází pod úrovní hladiny rybníka Svět, a proto je kolem ní vzduchový kanál široký 60 cm a hluboký 2 m. Má podle tehdejších předpisů vlastní vchod, malá neprůhledná okna a vnitřní cirkulaci vzduchu. V hrobce je mramorový sarkofág, který vytvořil Alexandr Trippel v roce 1789 . Na třech deskách jsou zde vyryty texty smutečních telegramů, jež sem poslal císař František Josef.

zdroj: www.wikipedia.cz, www.trebonsko.cz

---

Rezervujte si ubytování v Třeboni právě teď:  rezervace